detail projektu

Koncept městského holubníku vychází z Německa, kde holubník úspěšně zavedlo již přes 40 měst. Díky kvalitnímu krmivu tráví holubi většinu času uvnitř a nekálí na památky a městský mobiliář. V hnízdech se jim vyměňují vajíčka za umělohmotná, čímž jejich počty humánně klesají. Holubníky v České republice prokazují funkčnost a výsledky. Holubi tak mohou mít svůj klid a Pražané čisté město.

Přinášíme řešení pražského problému s holuby díky modernímu a eticky řízenému systému. Chceme zbavit holuby nálepky „otravného problému“ a povýšit ho na sofistikovaný urbanistický projekt.

Projekt Městské Holubníky má za účel regulovat populaci holubů ve městech efektivním a humánním způsobem. Holubi se do holubníku přirozeně stáhnou, protože zde mají krmení, vodu a zázemí. Vejce se jim vyměňují za atrapy, čímž dochází k postupnému snížení jejich počtu. Výsledky jsou trvalé. Praha se potýká s problémy spojenými s velkým množstvím holubů a řeší je krutými metodami jako odchyty a usmrcení plynem, odstřely a trávením. Navzdory vysokým cenám (města utratí až stovky tisíc ročně) se jim stále nedaří snížit počet holubů, udržet města čistá a obyvatelé nejsou spokojení. O servis holubníku se starají naši proškolení ošetřovatelé. Úklid se provádí každý týden. Holubník se udržuje v čistotě, nedochází tedy k šíření infekcí, které způsobuje hromadící se trus. Holubi v holubníku tráví až 80 % času, což nám umožňuje mít ptáky pod kontrolou. Díky stálému dohledu a kvalitní potravě jsou holubi v holubníku v dobré zdravotní kondici.

Počet našich holubníků je nyní celkem 7: Bílovec, Brno - magistrát a věznice, Plzeň, Jevíčko, Moravská Třebová a Mladá Boleslav. Dalších několik je v přípravě (Ostrava, Jihlava, Trutnov, Dobřany, Kroměříž). Průměrné náklady na výstavbu jsou od 200 tisíc Kč. V Brně byly náklady na výstavbu výrazně nižší, jelikož do výstavby byli zapojeni studenti ze SOU Bosonohy.

Projekt je určený pro města a jeho občany. Má pomáhat všem občanům - těm, kteří nemají rádi holubi i těm, kteří je rádi mají.

Zapojujeme studenty - kteří pečují o holubníky. Také zapojujeme občany, kteří fungují jako ambasadoři a pomáhají nám projekt prosazovat v jejich městech. Dále specifický projekt je holubník na věznici, o který pečují přímo vězni v rámci jejich pracovních činností,

Alternativy jsou odchyty, plynování, odstřely a další nehumánní metody. Tyto metody jsou kruté a neetické a navíc nevedou k trvalé. efektivní regulaci holubů - neřeší příčinu, ale jen důsledek problému. Z těch humánnějších metod pak výměna vajec v divokých hnízdištích, ale tam je komplikací to, že holubi zůstávají mimo kontrolu a zdroj kvalitní potravy. Inspirovali jsme se v Augsburgu na exkurzi

V Praze bývá největší překážkou možnost umístění holubníku - majetkové možnosti města a zároveň vhodné místo, které by zároveň bylo ideální z hlediska výskytu holubů. Místo pro holubník musí být zvoleno tak, aby se tam holubi už nacházeli, přímo v postižené lokalitě. Dále pak mohou být protesty občanů (bytové domy) nebo finanční náročnost.

Náš tým tvoří lidé z celé republiky. Někteří pečují o holubník jako ošetřovatelé (někteří mají velké zkušenosti s léčbou holubů a také chovem) a další fungují jako ambasadoři - prosazují projekt v jejich městě a poté se starají o jeho vývoj. Silné stránky jsou, že jsou lidé zapálení a vytrvalí, spolehliví a zodpovědní. A slabou stránku vnímám místy vzdálenost - komunikace probíhá z 85 % online.

Především kruté způsoby regulace holubů. Holubi patří k člověku - jsou to domestikovaní tvorové. Pomáhali nám ve válce a lidé je využívali. Poté když se lidem již nehodili, skončili na ulici, kde se rychle množí díky mimořádné schopnosti reprodukce. Chceme pomáhat holubům v Praze a zároveň pomoci vyřešit městu problém - humánně a efektivně. Je to způsob soužití člověka a zvířat ve městě.

Protože děláme inovativní projekt, který řeší problém, který se týká celého města Prahy i dalších měst. Navíc tvoříme také sociální přesah, komunitní přesah a také podporujeme biodiverzitu (rorýsi). Holubník přináší hodnotu lidem, městům i holubům.

Regulace holubů (výměna vajec za atrapy), čistší město (holubi až 80 % v holubníku), zdravější populace holubů (dohled, kvalitní krmení, řešení potíží). Holubi jsou pod kontrolou. Snížení nákladů na čištění budov a ulic. Efektivní regulace populace - v dlouhodobém měřítku velká většina holubů (70 % a víc) prakticky zmizí z ulic. Dále zapojení studentů, aktivních lidí, interakce se zvířaty. Smysluplný přivýdělek pro ošetřovatele.

Z počátku aktivním oslovováním měst. Pomáhá nám, když jsme vidět v médiích. A nyní nás již města oslovují také sama, když potřebují řešit akutní problém s holuby. Dále aktivní občané měst často zažehnou tu první jiskru - kdy přijdou na město s nápadem zřízení holubníku a často pak měsíce i roky za něj bojují. Jezdíme na osobní schůzky na úřady a představujeme projekt, navazujeme kontakty, což je součástí naší práce. Jakmile dojde k dohodě na spolupráci a vybudování holubníku, řídíme jeho chod - zajistíme ošetřovatele a každý týden provádíme údržbu. Dále však udržujeme vztahy s městem, Míša Klimšová (zakladatelka) jezdí do měst pravidelně několikrát za rok, aby se s vedením setkala osobně. Také posíláme pravidelně městům zprávu z holubníku, aby měli přehled o jeho vývoji.

Městský holubník představuje dlouhodobě udržitelné řešení regulace populace holubů, které kombinuje kontrolu jejich počtu s ohledem na jejich zdraví i veřejný prostor. Počáteční investice do výroby a instalace holubníku se obvykle pohybuje v řádu stovek tisíc korun, k čemuž je potřeba připočítat pravidelné měsíční náklady na údržbu, krmení a správu. Na druhé straně však holubník přináší významné přínosy a úspory. Díky systematické výměně vajec dochází k postupnému a kontrolovanému snižování populace, což vede ke snížení znečištění ve veřejném prostoru a omezení škod na budovách. Tím se zároveň snižují náklady na úklid, opravy a další zásahy, které by jinak město muselo řešit. Z dlouhodobého hlediska tak městský holubník představuje efektivní a ekonomicky smysluplné řešení. Přestože vyžaduje vstupní investici, postupně se vrací nejen finančně, ale i ve formě čistšího a zdravějšího prostředí ve městě.

Pro zajištění prvního roku provozu městského holubníku potřebujeme finanční podporu ze strany města či městské části, které mají zájem o dlouhodobé a systémové řešení regulace populace holubů a zlepšení veřejného prostoru. Dalším zdrojem mohou být grantové programy zaměřené na ochranu zvířat, životní prostředí nebo inovativní přístupy v městském managementu. Zatím je ale nevyužíváme. Celkové náklady na první rok provozu zahrnují pořízení a instalaci holubníku, pravidelnou údržbu, krmení, veterinární péči a personální zajištění. Tyto náklady se pohybují přibližně v rozmezí 200 000 až 400 000 Kč v závislosti na velikosti projektu a lokalitě. Volně stojící holubník do veřejného prostoru je dražší, tam počítáme s cenovými náklady od 500 000 Kč. První holubník na střechu máme již v mladé Boleslavi a náklady byly cca 700 000 Kč.

Finance otevírají možnosti k růstu. V Praze konkrétně by se finance využily k vypracování projektu a výstavbě holubníku. Důležitá je samozřejmě otevřenost a ochota ke spolupráci ze strany vedení městských částí v Praze.

Díky mentoringu jsme mohli komunikovat různé nápady a třeba vyloučit naši původní myšlenku zelené střechy (např. pan Richter). Dále velmi přínosné byly online přednášky, kterých jsme se účastnili. Skvělé bylo offline setkání, kde kolegyně Alice Čermáková aktivně komunikovala s komunitou lidí a přinesla cenné výstupy a poznámky.