detail projektu

3-30-300 Vision spočítá, kam vysadit nové stromy, aby co nejvíce budov splnilo pravidlo 3-30-300. Vyhodnocuje viditelnost stromů, hustotu korun i vzdálenost k parkům na úrovni jednotlivých budov, gridu a celého území obce. Identifikuje kritická místa bez dostatku zeleně a simuluje scénáře výsadby. Městu dává jasný plán, kde investice do stromů přinese nejvyšší zdravotní a klimatický přínos.

Navázat partnerství s městem pro pilot na jedné MČ, otestovat náš algoritmus v praxi, získat zpětnou vazbu, zpřesnit model podle reálných dat a připravit podklady pro škálování na celé území Prahy.

Města nemají problém jen s nedostatkem zeleně. Mají také omezené rozpočty a potřebují vědět, kam investovat, aby nové stromy přinesly co největší užitek co nejvíce lidem. Právě to řeší projekt 3-30-300 Vision. Vychází ze známého urbanistického pravidla 3-30-300: každý člověk by měl vidět alespoň tři stromy, žít v prostředí s dostatečným korunovým pokryvem (30 %) a mít zelenou plochu v docházkové vzdálenosti (300 m). Tento princip posouváme z úrovně rámce do praxe. Ukazujeme, kam konkrétně nové stromy vysadit, aby obsloužily co nejvíce obyvatel a přinesly maximální dopad. Projekt identifikuje budovy a lokality, kde zeleň nejvíce chybí, simuluje scénáře výsadby a umožňuje městu rozhodovat podle reálného efektu, ne podle odhadu. Pro Prahu chceme realizovat pilotní analýzu, ověřit využitelnost nástroje v existující zástavbě a připravit škálovatelný model pro další části města. Výsledkem bude konkrétní plán výsadby, který zlepší tepelný komfort, zdraví obyvatel i odolnost vůči změně klimatu

Projekt 3-30-300 Vision je ve fázi beta verze. První pilot již realizujeme v Brně, MČ Bosonohy, kde jej aplikujeme na developerský projekt v území nové výstavby. Samotnou analýzu pravidla 3-30-300 již realizujeme pro řadu českých obcí. V inovačním maratonu chceme řešení otestovat i v existující zástavbě, doladit metodiku a přizpůsobit službu tak, aby co nejlépe odpovídala potřebám měst a obcí.

Projekt je určený především městům, obcím a městským částem, které plánují výsadbu zeleně a potřebují omezené rozpočty využít co nejefektivněji. Pomáhá zejména odborům zeleně, urbanistům a útvarům zajišťujícím správu a údržbu veřejné zeleně rozhodovat, kam nové stromy umístit, aby přinesly co největší přínos pro co nejvíce obyvatel.

Ano. V rámci pilotu pro Prahu chceme zapojit zástupce městské části, zejména odbory zeleně a urbanisty, kteří budou s nástrojem pracovat. Společně s nimi budeme konzultovat návrhy umístění stromů, ověřovat jejich proveditelnost v území a sbírat zpětnou vazbu pro další úpravy a škálování. Cílem je vytvořit řešení, které bude odpovídat reálným potřebám měst a bude snadno využitelné v praxi.

Alternativou jsou dnes pasportizace, které popisují stav, ale neukazují, kde výsadba přinese největší dopad. Naše řešení naopak cíleně prioritizuje místa podle přínosu pro co nejvíce obyvatel. Navazuje na naši analýzu 3-30-300 a rozšiřuje ji o návrhy výsadby a scénáře. Vycházíme z pravidla 3-30-300, které se stává standardem v Evropě a využívají ho metropole jako Kodaň či Lisabon.

Z pohledu realizace je překážkou zejména nejednotnost a kvalita vstupních dat, například neunifikované podklady od měst či zastaralé strategické dokumenty. To může komplikovat přesnost návrhů a jejich napojení na existující plánování. Z pohledu implementace je zásadní omezený prostor ve stávající zástavbě, kde často není možné nové stromy umístit bez změny využití území.

Analýzu 3-30-300 jsme již zpracovali pro řadu českých i zahraničních měst a získali na ni pozitivní zpětnou vazbu. Naší silnou stránkou je schopnost převádět data do konkrétních a využitelných doporučení. Nyní řešení posouváme dál a chceme městům ukázat, kde s výsadbou začít. Slabinou je zatím fáze beta a potřeba širší validace. Tým: Petr (GIS), Lenka (data a zeleň), Tereza (MKT), Tereza (voda).

Motivuje nás pozitivní zpětná vazba, kterou získáváme na analýzu 3-30-300 od měst a obcí. Zároveň víme, že pravidlo 3-30-300 je v zahraničí běžně uplatňované a tvoří součást strategických dokumentů. Rádi bychom přispěli k tomu, aby se více prosadilo i v Česku a pomáhalo městům plánovat zeleň systematicky, s jasným dopadem na kvalitu života obyvatel.

Motivuje nás pozitivní zpětná vazba, kterou získáváme na analýzu 3-30-300 od měst a obcí. Zároveň víme, že pravidlo 3-30-300 je v zahraničí běžně uplatňované a tvoří součást strategických dokumentů. Rádi bychom přispěli k tomu, aby se více prosadilo i v Česku a pomáhalo městům plánovat zeleň systematicky, s jasným dopadem na kvalitu života obyvatel.

Věříme, že náš projekt má přímý praktický dopad pro Prahu. V Kuřimi jsme například ukázali, že pouze 25 % budov splňuje celé pravidlo 3-30-300, především kvůli nedostatku korunového pokryvu. Města tak dnes vědí, kde je problém, ale ne, co konkrétně dělat. My jim chceme dát další krok, jasné priority a konkrétní místa, kde začít s výsadbou, aby investice přinesly maximální efekt.

Našimi zákazníky jsou města, obce a městské části, zejména odbory zeleně, urbanisté a útvary správy veřejného prostoru. Obchod máme v rámci firmy postavený systematicky. Máme dva dedikované obchodníky, jednoho pro Česko a Slovensko a druhého pro EU trh, kteří se akvizici věnují na plný úvazek. Marketing a sales stavíme na konkrétních výsledcích, aktivně komunikujeme na LinkedIn v Česku i zahraničí, sdílíme výstupy analýz, mapy a dopady projektů. Klíčovou roli hrají případové studie, které slouží jako hlavní prodejní nástroj. Aktivně vystupujeme na odborných konferencích, kde prezentujeme výsledky a navazujeme přímé obchodní kontakty. Zákazníky oslovujeme také cíleným emailingem s konkrétními příklady z praxe a referencemi. Nejlépe funguje ukázat reálné výstupy z jiných měst. Naše road to market strategie stojí na pilotních projektech, které slouží jako referenční zakázky a důkaz funkčnosti řešení.

Finanční rozvaha projektu je zpracována v přiložené tabulce. Projekt staví na využití stávajících kapacit a nástrojů, proto jsou hlavní náklady spojeny především s personálním zajištěním, vývojem metodiky, validací v pilotních projektech a obchodním rozvojem. Nevyžadujeme významné kapitálové investice do technologií. Náklady v prvním roce směřují zejména do ověření řešení v praxi, jeho optimalizace a přípravy na škálování. Odkaz na detailní rozpočet: https://asitissro-my.sharepoint.com/:x:/g/personal/kubickova_asitis_cz/IQC4HfBocBbkQaifTZob6QocAUS8QW8KkfotDqAI2X-63Mk?e=WVbETW.

Projekt nevyžaduje externí funding ani nové technologie, protože navazuje na naše stávající portfolio služeb. Využívá dostupná otevřená data a existující analytické nástroje. Inovativnost spočívá v tom, jak tato data kombinujeme a začleňujeme do strategického rámce 3-30-300. V prvním roce se proto zaměřujeme především na verifikaci řešení v praxi, jeho optimalizaci a přizpůsobení potřebám měst, nikoli na budování nové infrastruktury. Klíčové je pro nás i získání referencí pro další obchod a osvětu. Zároveň chceme ověřit přenositelnost řešení mezi různými typy měst a připravit standardizovaný přístup, který bude snadno aplikovatelný v dalších lokalitách.

V následujících 6 měsících potřebujeme především pilotní ověření a referenční zakázku v reálné městské zástavbě, ideálně ve spolupráci s konkrétní městskou částí. Klíčová je průběžná konzultace s odbory zeleně a urbanisty, abychom ověřili proveditelnost navržených lokalit a priorit. Dále chceme zpřesnit metodiku, otestovat scénáře umístění stromů a zapracovat detailnější lokální vstupy, jako jsou plánované rekonstrukce či prostorová omezení. Součástí je i ověření a kvantifikace přínosů. Cílem je převést analytické výstupy do prakticky využitelného nástroje pro rozhodování.

Během úvodního workshopu Nakopni Prahu jsme velmi ocenili rozhovor se Zuzanou Zadražilovou a Zuzanou Drhovou, který nám pomohl ujasnit, zda projekt dává městu skutečně smysl. Cenná byla také zpětná vazba od paní Filippové. Dala nám pár užitečných tipů, jak projekt komunikovat směrem do soutěže i mimo ni. Na základě těchto zpětných vazeb jsme začali uvažovat také o rozšíření projektu o druhovou specifikaci výsadby s ohledem na změnu klimatu. Chceme kombinovat teplotní mapy ve vysokém rozlišení, odtokové poměry, míru stresu i land-use (např. chodníky, komunikace, parky) a hodnotit podmínky pro růst stromů, zejména dostupnost vody, propustnost povrchů a prostor pro kořenový systém. Díky tomu potenciálně dokážeme na lokální úrovni navrhovat vhodné druhy pro konkrétní prostředí. Zároveň do návrhů promítneme i klimatické scénáře a predikce vývoje podmínek v horizontu 30–50 let.